Rodina má být doma - pixpo
  • BLOG
  • Rodina má být doma

Dříve jsem občas pronesl větu: "Jó, to byly časy, kdy si pan otec a paní matka oblékli nejlepší šaty, totéž postihlo i děcka, a vydali se do fotoatelieru, aby si pořídili hezkou fotografii rodiny. Mám tyhle staré fotografie rád. Jsou na nich obvykle naši dědové a babičky. Pak se doba změnila, fotoaparát měl každý a většina rodinných snímků tak je z vlastní dílny. Dnes se fotí mobilem...

Tu větu z úvodu už neříkám, protože focení staticky pózujících rodičů, snažících se zklidnit po atelieru pobíhající ratolesti, není moc zábavné a nepřináší při fotografování tu pravou radost. 

Doba se změnila. I já se změnil. Než focení v atelieru, mnohem více si užiju návštěvu s fotoaparátem přímo v rodině, která se rozhodla, že chtějí být na fotografii všichni, aniž by se fotili selfie tyčí. Pozvou si fotografa a dají mu tu důvěru, že s nimi sdílí kousek společného času, kousek domácnosti.

Přiznám se, že tento styl focení mě zaujal při prohlížení práce jiného fotografa. Jmenuje se Kevin Mullins a dělá rodinné fotky tak trochu reportážně. Nakonec vše převede do černobílé, udělá z toho hudbou podbarvené video a vznikne produkt odpovídající dnešní době. Hýbe se to, má to zvuk, ale přitom jsou v tom emoce, vzpomínky, živost, přirozenost.

Tento způsob zachycení členů rodiny, děti, dospělí, zvířata, při společné hře, u jídelního stolu, při péči o děti... to je pro mne esence vztahů v daném čase a místě, které jednou, po letech,  vyvolají mnohem více emocí a vzpomínek než statické pózování v prostředí cizího atelieru.

Reportážní rodinné focení, to je styl, který mne zaujal a baví. Jak může vypadat výsledek můžete ochutnat zde:


U nás doma....

Toto video není v plné kvalitě, kvůli rychlosti načtení a přehrávání. Snímky mohou působit mírně mázle, ale v originále to tak není...